Každé sdružení má IČO a určitě i DIČ :-) Jenom se to DIČ obvykle k ničemu nepoužívá. Ale i sdružení může mít vedlejší činnosti, které mohou být podnikáním.
Ono to máš jednoduché. Začneš tím, že si pospojuješ pár kamarádů po vesnici, klidně bez netu. Pak vás napadne, že byste si mohli koupit jeden net dohromady. Pak zjistíte, že to přestává stačit a bez nějakých oficialit to dál nepůjde. Takže se založí sdružení. Pak se to rozkřikne a kdekdo chce vstoupit mezi vás. A už se to táhne. Ale furt to děláš jen pro sebe, pro členy. Ne pro každého kdo jde zrovna kolem. Nepodbízíš se, neděláš žádné cenové akce, vlastně ani reklamu. Nemáš šanci si půjčit na start ... (byť dnes je to o něco lepší a alespoň s leasingem nejsou moc problémy). Všude jsi za "nesolidního partnera". Za všechno ručíš celým svým majetkem (na rozdíl od sro). Dlouhá léta ani nemáš zaměstnance ... drbeš se s tím po práci a o víkendech.
Ale funguješ z větší části tak, jak by měl fungovat ideální stát - pokud něco vybuduje z tvých daní, měl bys mít právo to používat už zdarma. Takže vlastně veškeré služby (myšleno technicky, ne obchodně) může používat každý člen bez omezení. A hlavně: na rozdíl od zákazníka může člen naprosto do všeho kecat. Nehlasuje peněženkou, ale svými činy.
V dnešní době už to tak nevyzní. A popravdě řečeno, také bych už OS nezakládal. Ale když se vrátíš do dob počátku tisíciletí? Kdy byl vlastně jenom telecom, jenom dialup a jenom drahý? Přeci bys nezakládal sročko jenom proto, že máš patnáct kámošů.
Mimochodem tak jak jde sdružení "řídit" komerčně, stejně tak lze komerci řídit "sdruženářsky". A ani to sročko když na to přijde daně platit nemusí (zvlášť když je malé, u větších už to jde hůř, hlavně kvůli odpisům). DPHčko se ti kolem a kolem také může "pokrátit" skoro na nulu (mzdy v tom udělají zásek, to jo).
A jak popisuješ toho "o.s. vola", stejně tak znám podnikatele, který to mají úplně stejně :-)