Když uvážím, jaké přátelské překvapení na člověka čekají mezi místem, kde se může ještě volně přiblížit a vlastní parabolou (několik metrů žiletkového drátu je jen jemné upozornění na další výzvy pro životní funkce odvážného jedince), tak kdybych se dostal i jen teoreticky k té parabole, tak budu ve stavu, že mi bude úplně jedno, co naměřím....
Víš, v téhle zemi se ti můžou stát i banálnější věci osudnými, třeba tě přejet jezdkyně na koni v Moskveském metru (stalo se mi v pondělí) nebo vběhnout do minového pole sloužícího jako ochrana chaty před zloději v odlehlejších končinách, takže nějaký ten kW v etéru navíc asi nikdo neřeší. :-)
Ale mrtví holubi, kteří by se kolem váleli po zemi, tak nepozoruji (pokud je gorily hbitě nestíhaj brát a konzumovat).