Pokusím se popsat problematiku těchto černých staveb:
Naprostá většina těchto staveb vznikla z ekonomických důvodů. Prostě, kopalo se veřejné osvětlení nebo kufr na chodník a tak si tam místní provider, známý starosty, položil zadarmo svoje chráničky.
Tímto vzniklo hned několik problémů najednou (v pořadí od těch méně vážných k těm vážnějším):
1. V mnoha případech byly porušeny prostorové normy, nikdo nekoordinoval uložení sítě k ostatním inženýrským sítím. Osobně znám případy, kdy správci inženýrských sítí, při dodatečném stavebním povolení, odmítli podepsat předávací protokoly a prohlásili, že nikdy nedovolí stavebnímu úřadu vydání souhlasu s užíváním stavby. Pokud by to udělali, bylo by to stejné jako si utáhnout smyčku kolem vlastního krku. Protože až budou dělat nějakou opravu a schválenou černou síť poškodí, museli by škody uhradit. Běžný postup je i podání návrhu na odstranění stavby ze strany stávajícího provozovatele IS.
Pokud se jedná o přípolož k VO tak se dá konstatovat, že pokud správce VO (město) nevznese připomínku, že není dodržena normovaná vzdálenost, tak tento způsob přípolože má šanci dostat dodatečné stavební povolení, za předpokladu, že stavba VO měla platný projekt včetně vyjadřovaček ostatních provozovatelů IS. Ale tento případ má daleko vážnější úskalí popsané v bodě 2.
2. Přišla doba, kdy se stalo věcí veřejného zájmu začít řádně kontrolovat zda prostředky plynoucí s veřejné správy, a hlavně prostředky evropských datací nebyly použity ve prospěch něčeho co v projektech nebylo, ale bylo realizováno, a v konečném důsledku byl někdo nelegálně obohacen. Určitě nemusím popisovat paralely s některými veřejně známými dotačními kauzami. Takže jednoduchý příklad. Někdo se v minulosti domluvil se starostou, že si položí do chodníku budovaného fondu SFDI (dotovaného Evropskou unií) svoje trubičky. Dnes ten někdo žádá obec o legalizaci. Ale starosta už nyní váhá, začíná tvrdit, že vlastně ani nevěděl o tom, že tam něco pokládali, odkládá to a čeká co se bude dít dál. Protože mu je jasné, že až někdo podá trestní oznámení na zneužití evropských dotací, tak to bude policie vyšetřovat a ona to vyšetři. Otázkou je, zda se stíhání vyhne starosta (ten se pravděpodobně touto akci nijak neobohatil, pokud tam něco bokem neproběhlo, třeba nepeněžního, a i to bude policie šetřit), ale zainteresovávaný ISP může počítat s trestním stíháním. Asi je všem jasné, že trestný čin není smazán tím že stavbu někdo v mezičase legalizoval. Tím, že tuto stavbu začal provozovat a začaly mu z ní přicházet tržby je akorát pro něj špatné, protože je zřejmé, že zneužití evropských dotací mu přineslo finanční prospěch. Zase bych se nedivil, kdyby samy obce se staly iniciátory podnětu k odstranění stavby.
Shrnu tedy bod 2. Ten kdo načerno položil své trubky do projektů financovaných z veřejných prostředků se může nyní akorát třást strachy, že se najde nějaký uvědomělý občan nebo naštvaný konkurent a podá trestní oznámení. Určitě se najde skupina diskutérů, kteří zde budou uvedená fakta zlehčovat a vyvracet, ale vzhledem k tomu, že všechny uvedené informace máme konzultovány se Státním zastupitelstvím, tak vím o čem hovořím.
Popsal jsem dva nejvažnější aspekty popisovaných černých staveb. A nyní ještě jedna drobnost: Z technologického hlediska je krajně nevhodné pokládat trubičky na dno kufru nově budovaných chodníku. Zámková dlažba a podkladové drtě jsou dobrými tepelnými vodiči. V důsledku toho dochází v zimě k promrzání chodníku až k optickým kabelům a v létě naopak jak je chodník rozpálen sluncem jsou kabely vystavovány zbytečně vyšší teplotě. V důsledku toho dochází ke zbytečné teplotní dilataci položených kabelů, což má samozřejmě důsledky do provozu zhotovené sítě.